|
|
Nález mincovního depotu ve všerubském průsmyku
Stalo se tak v pátek 13. po třinácté hodině u jedné zaniklé obce ve všerubském průsmyku,
kdy byly nalezeny drobné stříbrné mince ze sklonku XVI. století.
Prosím neočekávejte taková překvapení, jakých se nadáli naši předkové v tomto prostoru, tak například k nejznámějším patří oprávněně řečeno poklad nalezený v roce 1914 u Hájku na úpatí Tanaberku, který obsahoval 1500 pražských grošů Karla IV. a další neméně vzácný poklad složený ze 110 pražských grošů nalezl u Hájku v roce 1937 rolník Wellner. Tyto nálezy lze označit jako takzvané cestovní mincovní poklady, což je dáno velice významnou již kdysi dávno označenou řezenskou stezkou, jedné z mnoha, ale v té době nejdůležitější. Proto mi prosím dovolte se jen letmo dotknout pár slovy několika témat, které se k tomuto prostoru vztahují. Tudy se nejezdilo a nechodilo jen do Bavorska, dále pak třeba i do Řezna - Regensburku, ale také přímo do Říma a na pobřeží Rudého moře. Tato cesta byla nepochybně nejstarší a dlouho jedinou veřejnou cestou, která tímto směrem vedla, dál do vnitrozemí Čech k Domažlicím a do Bavor přes Eschlkam (Vosí). Jako významná dopravní spojnice sloužila kupeckým karavanám údajně již v 9.století. Ve 14. století se však začíná prosazovat cesta přes Klenčí směrem na Waldmünchen, ikdyž je zde větší převýšení je tato cesta kratší a proto se stává využívanější, např. na počátku 16.století tudy jezdí poštovní doprava. Určitou výhodu přináší zpět cestě přes Všerubsko silniční patent z roku 1756, jímž byla tato cesta určena jako nucená, po níž museli projet všichni, kteří cestovali z Eschlkamu směry na Všeruby, Klatovy a odtud na Plzeň. Další tzv.travní cesta (zpočátku bez možnosti nákladu)vzniká během 15. století v ose dnešní Domažlice - Furth im Wald Zpět však na pomezí Šumavy a Českého lesa. Touto zemskou stezkou nepřicházeli do Čech jen kupci a pocestní, ale také nepřátelská vojska. Tuto skutečnost jasně dokumentují důležité bitvy, svedené mezi českým knížetem Břetislavem I. a Jindřichem III. V roce 1040. V době husitské tudy prchali v roce 1431 také poražení němečtí křižáci pronásledovaní husity, kteří nad nimi u Domažlic zvítězili. Ve třetí významné bitvě, která proběhla 22. září 1467 nedaleko Nýrska, porazilo české vojsko Němce potřetí. Důležitost tohoto prostoru si byli páni vědomi již dávno a to hlavně ve smyslu vojenském. Tedy určitě ne náhodou stál hrad Rýzmberk až do 17. století, založený rodem Drslaviců ve druhé polovině 13. století přímo na vyústění všerubského průsmyku od Bavor, toho si byli vědomi i Bavoři a jako protiváha stál na jejich území na západním vrcholu Hoher Bogenu hrad pánů z Bogenu. Rovněž zemská hranice byla v ranějších dobách v pohybu. V této době nebyla přesně vytýčena a hranici tvořil široký pruh pohraničního lesa, který byl kolonisty obou stran hranice mýcen tak dlouho, až se jejich zájmy střetly a bylo tedy nutné hranici přesně stanovit. Úsek nynější hranice byl naposledy výrazněji upraven rakousko-bavorskými dohodami v letech 1764 - 1766, to Čechám přibylo i několik obcí jako např. Sruby, Spálenec, Folmava a další. Jako němí svědkové do dnešních dnů připomínají tuto dobu staré hraniční kameny právě z roku 1766, opracované kameny asi 1 metr vysoké ze stran s letopočtem 1766 a s reliefy a to českým lvem a bavorskou nakoso položenou šachovnicí. Zajímavostí těchto hraničních kamenů je poznání, že v době jejich usazení v roce 1766 spatřil přicházející ze strany české reliéf bavorského znaku a toho kdo přichází ze strany bavorské vítá reliéf českého lva. V současné době je tomu právě naopak, ale kdy se stalo to, že kameny byly obráceny to se přesně neví. S jistotou mohu jen potvrdit, že tyto tereziánské kameny jsou na současné česko-bavorské hranici stále, slouží jako tzv. hlavní hraniční mezníky. Jak jsem v úvodu sdělil depot mincí ražených v Německu byl nalezen již v Čechách relativně blízko našich hranic a dá se říci v místě dosti frekventovaném. Mince byly uloženy či ztraceny na okraji jedné zaniklé obce a zajímavostí se pro mne stává i to, že tato obec vzniká roku 1579, to je pouhých šest let od nejstarší nalezené mince. V případě místa nálezu by se mohlo jednat i o prostor kudy vedla cesta kolem obce směřující jak do Čech tak i Bavor. Depot ležel v zemi v hloubce 20 - 30 centimetrů. Všechny mince byly k sobě přiloženy plochou stranou, čímž tvořily tzv. malou roličku či váleček, který po celou dobu v zemi držel při sobě. Chemické procesy v půdě tak způsobily, že nedošlo k jejich rozptýlení i s ohledem na to, že nebyly v žádné nádobě, možná v nějakém váčku, který časem shnil. Depot se skládá pouze a jen z německých mincí. Jedná se o 1/2 batzeny čili 2 krejcary ze sedmi míst tj.hrabství, vévodství či biskupství z let 1585 - 1596. Mince mají všechny na jedné straně svůj znak či erb pána s opisy a na straně druhé - ve dvou typech : říšské jablko nebo říšskou orlici s hodnotou mince + opis ve smyslu jména římského císaře Rudolfa II. se svými tituly. Co se týče hodnosti volené německými kurfiřty římským králem a po souhlasu papežem dál císařem, tak Rudolf II. získává římskou korunu (+jablko a kříž jako symboly císařské moci) roku 1575 (v témže roce je i zvolen českým králem) a tím se stává německým králem a císařem vyznačeném na mincích. Jinak hodnost císaře svaté říše římské končí rokem 1806, kdy tehdejší císař František II. o dva roky dříve tj. 1804 přijímá titul císař rakouský jako František I. Nalezené mince jsou zastoupeny 1. HRABSTVÍ HANAU, Phillip IV. 1538 - 1590
2. HRABSTVÍ NASSAU - WEILBURG, Albrecht 1559 - 1593
3. PFALZ - VELDENZ, Georg Johann I. 1544 - 1592
4. PFALZ - ZWEIBRÜCKEN, Johann I. 1569 - 1604
5. BISKUPSTVÍ STRASSBURG, Johann v. Manderscheid 1569 - 1892
6. BISKUPSTVÍ WORMS, Georg v. Schönenberg 1580 - 1595
7. HRABSTVÍ SOLMS - LICH, bez minc. pána
A poslední slova k malým stříbrným mincím.
Co se týče hmotnosti, tak ta se pohybuje mezi 0,92 gramů až po 1,22 gramů, v tom nepočítám 1 kus o váze 0,63 gramů, který je lehce odlomen. Již zmíněná literatura "Saurma", která pojednává o středověkých mincích do velikosti 1/4 tolaru, tak ta nám sděluje, že u tří mincí nebyl uveden ročník, Saurma jej prostě neuvádí a u čtyř mincí jsou jiné opisy či varianty opisů. A skutečnost, že v tak malém množství 11 kusů je zastoupeno 7 panství s právem ražby mince je rovněž pozoruhodné, přičemž by se dalo předpokládat, že by tomto prostoru nálezu měly být spíše ražby jen z Falcka, které je nejblíže našemu území. Rovněž v Čechách byly raženy mince tohoto střížku tj. podobné velikosti s hodnotou a názvem dva krejcary, v Německu 1/2 batzeny. Dále již jen poznamenám, že mince jsou ve stavu, kdy je bylo možno ztotožnit v literatuře Hugo Saurmy (zde chci poděkovat za zapůjčení). V depotu nebyly dvě stejné mince, což mne rovněž potěšilo. -o-
|
